Dětské křupky a pufované potraviny
Spousta lidí a děti jí denně instantní kaše, křupky, pufované chlebíčky, rádoby "zdravější" a velmi drahé pufované chipsy a ještě "zdravější" pufované cereálie. Stejně jako jezení nadměrného množství výrobků z rafinované pšeničné mouky. Bohužel označení dietní neznamená zdravé. Obvykle označení dietní znamená obsah malého množství tuku. Na tuku, ale není nic špatného. Problém je ve zpracování těchto potravin.
Popularita a rozšíření pufovaných dětských křupek a cereálií
Proč jsou tyto výrobky tak moc populární? Jsou dětmi opravdu tak oblíbené nebo jen rodiče propadli reklamám výrobců? Je to přece taková fajn svačinka do ruky. Bohužel, dětem křupky nic nedávají, jsou prázdnou energií. Zaplácnou jim žaludek, stejně jako rohlík, piškoty a sušenky z bílé mouky nebo ovocné kapsičky či ,,zdravé” tyčinky a ony pak nechtějí sníst nic dalšího. Dětem potom chybí důležité živiny, jako vitaminy, minerály a další látky pro vývoj. Mohou být anemické, protože nemají železo, chybí jim zdravé tuky (především omega 3 EPA a DHA), cholin, zinek a další látky nezbytné pro vývoj mozku a celkové zdraví. Křupky se také více lepí na zuby, mohou tím zvyšovat kazivost zubů a poškozovat náš ústní mikrobiom. Tímto nehaníme ovoce, avšak ovoce také postrádá klíčové živiny pro vývoj dětí.
Vysoce zpracované výrobky a jejich nevhodnost pro zdraví
Vysoce zpracované výrobky jsou potravinové produkty, které prošly dlouhým procesem zpracování a obsahují často kombinaci různých surovin. Tyto výrobky jsou typicky vyrobeny průmyslovými metodami a mají delší trvanlivost. Mezi vysoce zpracované výrobky patří například instantní polévky, instantní nudle, křupky, sušenky, sladkosti, instantní cereálie, hotová jídla a další potraviny s dlouhou skladovatelností.
Je důležité si uvědomit, že vysoce zpracované potraviny mají často nižší nutriční hodnotu než čerstvé a nezpracované potraviny. Vysoká průmyslová úprava způsobuje, že se z obilovin stávají zdroje jednoduchých sacharidů – cukrů a dopad jejich konzumace je podobný jako pojídání cukru.
Způsob zpracování pufovaných křupek, cereálií a chlebíčků
Pufované výrobky se vyrábí pomocí procesu zvaného extruze. Takto vypadá obecný způsob zpracování pufovaných výrobků:
- Nejprve se připraví směs surovin, která zahrnuje zrna nebo mouku z obilovin (např. kukuřice, rýže, pšenice), případně další složky jako koření, sůl nebo cukr. Suroviny se rovnoměrně smíchají.
- Směs surovin je poté vložena do extruzního stroje. Extruzní stroj je vybaven šnekem, který směs posouvá dopředu a zároveň ji stlačuje. Při stlačování dochází k vysokému tlaku a teplotě.
- Směs prochází úzkými otvory v extruzním stroji. Při průchodu skrze tyto otvory dochází k náhlému snížení tlaku a teploty. Tato změna způsobuje rychlé vypařování vlhkosti v surovinách, a tím vzniká charakteristická pěna nebo "pufovaný" efekt.
- Pufovaná hmota se dále přesouvá na chladící pásy, kde dochází k jejímu ztuhnutí a zformování do konečného tvaru. V této části mohou být také přidávány příchutě nebo ochucovadla.
- Pufované výrobky jsou sušeny a ochlazovány, aby se odstranila zbývající vlhkost a dosáhlo se jejich konečné konzistence a křupavosti.
- Hotové pufované výrobky jsou baleny do vhodných obalů, které zajistí jejich ochranu před vlhkostí.
Proces výroby pufovaných výrobků nepřipomíná žádný postup, který běžně doma používáte.
Nebezpečí spojená s konzumací pufovaných potravin
Tyto potraviny mají vysoký glykemický index, zvyšují rychle hladiny krevního cukru, zvyšují inzulín a narušují hormonální systém, což vede k přibírání, náladovosti, brzkému hladu, propadům energie a závislosti na sladkém.
Pravidelné jezení pufovaných výrobků podporuje:
- rozvoj cukrovky,
- kardiovaskulární onemocnění,
- Alzheimerovu chorobu či demenci,
- rozvoj střevní dysbiózy,
- přemnožení nežádoucích bakterií či kvasinek.
Tyto bakterie a kvasinky milují jednoduché sacharidy, což je spojeno s celou řadou dalších potíží. U konzumace takových potravin je problém v tom, že potíže se objevují až za delší dobu. Konzumace špatného jídla obvykle nebolí, potíže vznikají plíživě. Můžete mít střevní dysbiózu (kterou nevidíte), zhoršuje se vám pleť, máte méně energie, pomalu přibíráte, máte zvýšenou kazivost zubů, později máte třeba špatné krevní testy, prediabetes a riziko kardiovaskulárních onemocnění. Jaká nemoc se projeví a za jak dlouho je individuální podle predispozic každého člověka.
Od kdy jsou vhodné dětské křupky?
Kukuřičné, rýžové a pohankové křupky dle výrobců jsou vhodné pro nejmenší děti. My si to nemyslíme. Zdravým dětem se jídelníčkem z křupek zadělává na zmiňované potíže. Ne, křupky nejsou zdravou svačinou ani když jsou bio, jsou bez přidané soli či cukru, je na to hezká reklama a propagují to influenceři. Dokonce ani když to jí všichni okolo vás. Když si to dáte jednou, je to v pořádku. Při opakovaném jezení je to problém.
Vhodné nejsou ani známé kukuřičné lupínky (cornflakes), protože jsou především zdrojem cukru. Neobsahují skoro žádnou vlákninu ani jiné živiny.
Pufované chlebíčky místo pečiva
Bezlepková dieta často láká k tomu tyto chlebíčky jíst místo klasického pečiva. Mohou být součástí i rádoby zdravých jídelníčků na snížení hmotnosti. Někdy se dočtete radu přidat k pufovaným chlebíčkům bílkovinu a tuk, aby se snížil glykemický index daného pokrmu. Ale ani to neudělá z chlebíčků zdravou věc. Pořád se jedná o vysoce průmyslově upravenou potravinu. A tak není namístě dennodenně pufované chlebíčky známé jako polystyreny konzumovat.
Co jíst bezlepkového místo pečiva a těchto chlebíčků? Třeba kvalitní kváskový chléb z bezlepkových obilovin bez aditiv (pohanka, rýže, qunioa a další, nikoli z denaturované pšenice), který si můžete připravit doma nebo již běžně zakoupit, připravit si bezlepkové placky třeba z pohankové mouky nebo si dát místo klasického chleba zeleninové hranolky (čerstvé i pečené). Skvělé jsou také bezlepkové protizánětlivé krekry.
A co zdravé instantní kaše?
Do horké vody či mléka nasypete jemně mletou instantní směs a během pěti minut máte hotovou kaši připravenou ke konzumaci. S instantními kašemi je to stejné jako s extrudovanými výrobky. Nelze porovnávat jen nutriční hodnotu daných potravin. Je potřeba myslet na jejich stupeň zpracování. Instantní kaše jsou ultra průmyslově zpracované potraviny. Doporučujeme se jim zcela vyhnout. Použijte raději celá zrna a ideálně je namáčejte nebo fermentujte. Namáčet můžete v samotné vodě, ale pro lepší stravitelnost je vhodné přidat vodní kefír nebo syrovátku, které obsahují probiotické bakterie. Syrovátku získáte vysrážením mléčného kefíru nebo si ji můžete koupit. Fermentací nebo namáčením se také výrazně zkrátí doba vaření. Nejlepší je používání celých zrn (čirok, kroupy, pohanka, quinoa, rýže…), pak částečně zpracovaných, což jsou nahrubo pomleté obiloviny (bulgur, kuskus) či vločky a až nakonec jemně mleté mouky (či instantní kaše).
Jak fermentovat celá zrna
- Vezměte jakékoliv celé zrno – rýže, quinoa, jáhly, pohanka a propláchněte.
- Namočte do vody a přidejte trochu vodního kefíru nebo syrovátky (orientačně 4 díly vody a 1 díl kefíru). Nechte fermentovat několik hodin ideálně přes noc na lince.
- Ráno vodu slijte a znovu propláchněte čistou vodou. Jáhly a quinou je ještě vhodné před vařením spařit horkou vodou, abyste odstranili případnou hořkost.
- Vařte jak je libo – ve vodě, mléce, kokosovém mléce a podobně.
Vodní kefír a syrovátka jsou zdrojem probiotik. Probiotika se sice vařením zabíjí, ale zlepší se stravitelnost daného pokrmu, takže účel je splněn. Probiotika pak jednoduše doplníte přidáním kefíru do kaše nebo sklenicí kefíru či jiným probio pokrmem – například kefírovou kaší.
Recept na kaši z celé pohanky
Večer propláchněte pohanku, namočte ve vodě s vodním kefírem a nechte přes noc na lince. Ráno slijte, propláchněte a vařte ve vodě do změknutí. Do teplé kaše zamíchejte na doslazení rozmačkaný banán nebo odvařené ovoce, jakýkoliv tuk (máslo, ghí, kokosový olej) a podle chuti přidejte strouhaný kokos, RAW kakao, koření či semínka. Rozdělte do misek, jakmile kaše trochu vychladne, můžete přidat mléčný kefír pro dodání probiotik (lze přidat i vodní kefír - stačí panák, abyste kaši příliš neředili nebo si dopřejte sklenici kefíru ke kaši bokem). Ozdobte čerstvým nebo sušeným ovocem.
Občasně pro zpestření můžete přidat ořechové máslo, například pistáciové. Nejmenším dětem kaše takto stačí, větším dětem a dospělým je vhodné navýšit bílkoviny ve formě kvalitního kolagenu či proteinu nebo přidat kvalitní mléčné produkty jako tvaroh či skyr. Můžete vmíchat i celé vejce. Dospělí by měli mít ve snídani alespoň 20 g bílkovin, záleží na pohlaví, věku, hmotnosti či fyzické zátěži. Někdy do teplých kaší můžete ještě vmíchat žloutky pro dodání zdravých tuků a vitaminů.
Tip na rychlejší přípravu ranní kaše
Vhodné je uvařit si i větší množství dané obiloviny (pohanky, jáhel, rýže,..) a uchovat pak ve skleněné nádobě v lednici. Dbejte na rychlé zchlazení a uložení do lednice. Druhý den jen lehce ohřejete, přidáte ostatní suroviny podle chuti a je to. Doba trvání je stejná, jako příprava instantní kaše. Konzumace opravdových – neinstantních potravin neznamená být otrokem kuchyně.
Zdravé svačiny místo křupek
Nejdříve je nutné si uvědomit, že celodenní pojídání není na místě u dětí ani u dospělých. Potravinářský průmysl nám samozřejmě chce všechny tyto ,,zdravé” svačiny prodat bez ohledu na jejich skutečnou nutriční hodnotu. Kvalitní svačiny může tvořit mléčný kefír s ovocem, zdravé sušenky z ovesných vloček, ovocný smoothie pudink, domácí buchty slazené například banány, vafle či lívance na tisíc způsobů nebo želatinové bonbony.
Místo křupek si raději mohou dát děti sušené bio baby banánky (skvělé do ruky, jsou bez cukru, obsahují vlákninu, vitaminy a minerály) nebo jiné lyofilizované nebo sušené ovoce. Naslano mohou mít děti sýr a zeleninu, kvalitní kváskový chléb s játrovou paštikou či pomazánkou nebo vajíčkovo-sýrové muffiny se zeleninou.
Recept na zdravé želatinové bonbony (probiotické a s vitaminy).
Nezapomínejte ani u dětí na kvalitní bílkoviny a tuky, aby nejedly nadmíru (byť přirozených) cukrů ve formě ovoce.
Pokud potřebujete s výběrem či dávkováním produktů poradit, napište mi do poradny.
Mgr. Anna Fabiánová
Farmaceutka a terapeutka funkční výživy
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7399967/