Imunita: co potřebuje, aby fungovala správně

• Co rozhoduje o funkci naší imunity.
• Jaké živiny a potraviny jsou důležité pro podporu imunity.
• Jaké jsou v naší populaci nejčastější deficity, které způsobují nedostatečnou funkci imunity, jak je zjistit a jak je řešit.
• Blíže o vitaminu D a zvýšeném riziku respiračních onemocnění.
• Jaké vitamíny, minerály a látky působí protivirově.
• Jak přistupovat z dlouhodobého hlediska ke stravě a doplňkům stravy.
• Na konci článku naleznete shrnutí.

70–80 % naší imunity leží ve střevech

Střeva jsou naším hlavním imunitním orgánem. Střeva i jejich obyvatelé = střevní mikrobiom (mikroorganismy) jsou zcela zásadní pro zdravou funkci imunity. V posledních letech se rapidně vzrostl počet vědeckých studií, které popisují souvislosti mezi zdravím střev a imunitním systémem, duševním zdravím, náladou, autoimunitními a hormonálními poruchami, kožními problémy i rakovinou. (Více o střevech a mikrobiomu se dočtete v dřívějších článcích).

Jaké živiny a potraviny jsou důležité

Tím, co dáme do úst, denně ovlivňujeme a měníme složení střevního mikrobiomu. Včerejší pizza způsobí změny ve střevním mikrobiomu, které dnes vedou k jeho oslabení a oslabení zdravé střevní rovnováhy klíčové pro imunitu (1).

Naprostý základ pro pevnou imunitu tvoří kvalitní pestrá strava, potraviny bohaté na mikroživiny a fytolátky (látky nacházející se v rostlinných potravinách), dostatek prebiotické vlákniny (krmící náš střevní mikrobiom) a denně něco fermentovaného = tedy přirozeně probiotické potraviny a nápoje, jako je kvašené zelí, kimchi, domácí vodní a mléčné kefíry nebo kaše fermentované přes noc.

Naše imunita potřebuje pro svou správnou funkci dostatek vitaminů, minerálů a protizánětlivých látek:

• vitaminu D,
• vitaminu C,
• vitamínů skupiny B,
• zinku,
• selenu
• a omega 3 mastných kyselin.

Dále hrají důležitou roli vitamin A a E, železo, měď. (2) 

Nejčastější deficity v populaci

Nejčastější nedostatky jsou u:

• vitaminu D,
• omega 3,
• přirozených probiotik
• a zinku.

Dále bývá nízký příjem selenu.

Nedostatky v živinách se samozřejmě liší s ohledem na složení stravy, funkci vašeho trávicího traktu (jak dobře jste schopni živiny ze stravy vstřebávat a využívat), věk a životní styl. Při stresu, fyzické námaze, narušení spánku, vyšší zátěži toxiny (alkohol, chemie z okolí) nebo po prodělání nemoci dochází k vyšším požadavkům těla na spoustu živin, jako vitaminu C a B vitamínů. 

Při nedostatečné funkci trávení v důsledku stresu, gastritidy, snížené produkci žaludečních kyselin, při užívání léků potlačujících žaludeční kyselinu (omeprazol, pantoprazol, Helicid apod.) dochází k narušení vstřebávání živin, zejména hořčíku, zinku, vitaminu B12, železa, vápníku a také bílkovin (12).

Klesající množství hořčíku v potravinách (za posledních 100 let o 80–90 % (5)) vede k nedostatkům magnesia v těle, které se nejčastěj projevuje únavou, svalovou slabostí, křečemi, potížemi se spánkem, bušením srdce a bolestmi hlavy. I magnesium je však důležité pro funkci imunity (6). Samotné magnesium se podílí v těle na více než 300 biochemických reakcí. 

Jak nedostatky v těle zjistit

Základním vyšetřením jsou krevní testy, kde změříte nedostatky ve vitamínech (jako vit. D, B9, B12) a základních minerálech (jako zinku, železa). Dle funkci orgánů, hormonálního statusu, jaterních enzymů, apod. lze vyčíst další možné nedostatky – např. v minerálech jako jód, selen, vitaminu C, vitaminu B6 a dalších. Bohužel podle obsahu minerálů v krvi – zejména co se týče hořčíku – není možné stanovit deficit. Hořčík je hlavní vnitrobuněčný ion — to znamená, že je schovaný uvnitř buněk a množství v krvi je přísně regulováno. V krvi tak může být hořčíku normální množství, ale v buňkách nedostatek. Proto vyšetření hořčíku z krve nemá vypovídající hodnotu, dá se zjistit pouze v případě vyšetření krve z erytrocytů. 

Ukazatelem deficitů jsou potíže jako:

• oslabení imunitního systému a opakované infekce,
• dlouhá rekonvalescence po nemoci,
• únava,
• křeče,
• slabost,
• padání vlasů,
• úzkosti,
• poruchy menstruačního cyklu,
• studené končetiny a zimomřivost,
• záněty v těle,
• tvorba oparů a aftů,
• opakované gynekologické záněty a infekce močových cest.
• Nedostatky vitaminu D (a K2) se mohou projevovat také zvýšenou kazivostí zubů.

Pomocí pohledové diagnostiky vám může zkušený terapeut pomoct určit nedostatky dle hodnocení kvality nehtů, vlasů, kvality pleti, (ne)přítomnosti akné, znaků na jazyku (tvar, barva, povlak,...) a zdraví zubů.

Co vitamin D a imunita?

Zejména v případě vitaminu D doporučuji do krevního vyšetření investovat. V naší populaci má dostatek vitaminu D přes zimní měsíce sotva 1 % obyvatel a to je hodnocení "dostatečných hladin" nastaveno laboratořemi velmi nízko. Nedostatky vitaminu D jsou spojeny s vyšším rizikem respiračních virových onemocnění (10, 11). Je nezbytný pro regulaci imunity a u autoimunitních onemocnění, potřebný pro zdraví kostí a zubů, ale taky funkci svalů a psychiku. Jeho účinky ovlivňují v organismu celou řadu procesů.

Nedostatek vitaminu D je spojen také s oslabením střevního mikrobiomu a zánětem.

Suplementace je na místě minimálně od podzimu do jara, kdy nemůžeme čerpat ze sluníčka. Pokud byste chtěli vitamin D doplňovat pouze ze stravy, museli byste denně vypít asi 2,5 litru mléka (obohaceného o vit. D) nebo sníst zhruba 300 g tučných ryb včetně veškerého tuku, který zůstává v pánvi – tam totiž vitamin D zůstává s ním. Doporučuji proto zvolit kvalitní doplněk stravy.

Jak nedostatky živin řešit a podpořit správnou funkci imunity

Zvažte:

• kvalitu a pestrost stravy, skladbu živin,
• stav vašeho trávení – ovlivňuje možnost vstřebávání živin do těla. (Máte nebo měli jste trávicí potíže? Řešte je s odborníkem na funkční medicínu a výživu zabývající se celostním pohledem na zdraví člověka a výživu.)

Podporujte denně trávení a svůj mikrobiom fermentovanými potraviny a nápoji. Živiny doplňujte pomocí stravy a kvalitních čistých doplňků stravy.

Potraviny bohaté na důležité vitaminy a minerály:

• Vitamin D – tučné ryby, vejce (žloutek), kvalitní mléčné výrobky (jako domácí mléčný kefír).
• Vitamin C – čerstvá zelenina, čerstvé bylinky, čerstvé a lyofilizované ovoce, kvašená zelenina, Acerola (brazilská třešeň), šípek, camu camu, aronie 
  • více o vitaminu C, zdrojích a vhodné suplementaci 
• Vitamíny skupiny B – zelenina, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy, semínka, sýry, listová zelenina, maso a vnitřnosti.
• Zinek – významným zdrojem jsou játra, dále hovězí maso, ústřice, ořechy a semínka (zejm. dýňová).
• Selen – hlavním zdrojem jsou para ořechy (stačí cca 2–3 denně po pokrytí denní doporučené dávky), dále vnitřnosti a ryby
• Omega 3 mastné kyseliny – zejména divoké ryby (zdroj EPA a DHA), mořské řasy (zdroj zejm. DHA), z malé části pak i ořechy a semínka, jako lněné semínko (zdroj pouze omega 3 ALA, které jsou nedostatečné pro celkovou potřebu těla >> nutné přijímat také EPA a DHA).

Doplňky stravy:

• Vitamin D – ve formě kapek v přírodním MCT oleji s vitaminem K2 nebo kapslí s vitaminem K2 (vše bez aditiv, vysoká vstřebatelnost a účinnost).
• Vitamin C – ve formě Aceroly – přírodní zdroj vitaminu C (bez aditiv).
• Zinek – v kombinaci se selenem a mědí ve správném poměru 15:1, bez aditiv a s protizánětlivou kurkumou.
• B komplex v aktivní podobě - kapsle nebo v kapkách.
• Omega 3 EPA a DHA – rybí tuk nebo krilový olej, který je vyváženým zdrojem EPA a DHA – (pokud nejíte 200 g kvalitních ryb 3x týdně, nepřijímáte dostatek), důležité je u doplňků kontrolovat testování kvality na kontaminační látky a zaměřit se na správné, čisté složení a dobrou využitelnost tělem – zde doporučuji tyto testované produkty.

Co působí protivirově a posiluje imunitu