Jak zachránit jídlo a neplýtvat potravinami
Jak nakládáte s potravinami, které kupujete? Stane se vám, že to neodhadnete a musíte něco vyhodit? Kolik si myslíte, že to ročně dělá peněz? Dělá to tolik, že při lepším plánování a vaření si za tyto ušetřené peníze můžete dopřát luxusní víkend ve dvou nebo mít dostatek financí na kvalitní doplňky stravy bez kompromisů. A to už není zanedbatelná částka. Pojďte se s námi naučit, jak plánovat, nakupovat a vařit beze zbytku.
Jak moc plýtváme potravinami?
Podle průzkumu se v EU vyhodí 127 kg potravin ročně na jednoho člověka. Což je nemalé číslo a zjistilo se, že 55 % tohoto odpadu tvoří domácnosti. Mendelova univerzita v Brně zkoumala kolik průměrně vyhodí obyvatelé brněnského sídliště a zjistila, že jeden člověk ročně vyhodí 37,5 kg potravin. Společně poté s organizací Zachraň jídlo a Vysokou školou ekonomickou vypočítali, že rodina o 2 dětech a 2 dospělých vyhodí jídlo za 14 076 Kč. Když se číslo přepočte na průměrnou domácnost, dělá to přes 8 000 Kč. Ušetřit 8 000–14 000 ročně už se vyplatí.
Obávám se, že pokud člověk nakupuje opravdu kvalitně a bohužel musí opakovaně potraviny vyhazovat, půjde o daleko vyšší částku. Pokud bych plýtvala potravinami jako průměrný člověk, při nákupu preferenčně bio a farmářských potravin bych za rok vyhodila i 30 000 Kč. A to už je teda pěkná pálka.
Jíst nebo nejíst zkažené potraviny?
Nejprve si uděláme jasno v pojmech ,,minimální trvanlivost” a ,,spotřebujte do”. Což se někdy plete. S minimální trvanlivostí se můžete setkat typicky na suchých či konzervovaných potravinách, třeba mouce, rýži, vločkách, koření nebo konzervě fazolí. Po skončení minimální doby trvanlivosti je zboží většinou zcela v pořádku a stačí pouze zapojit vaše smysly a vyhodnotit, zda je daná potravina v pořádku. Třeba u bílé rýže se není čeho bát, pokud jde však o celozrnné potraviny, jako je celozrnná mouka a obiloviny, vločky, ořechy či semínka, zde může dojít ke kažení - žluknutí tuků a není vhodné je skladovat příliš dlouho nad rámec minimální trvanlivosti. To, že jsou již nějaké tuky v celorzrnných produktech zežluklé, totiž nejde zpočátku nijak poznat. Spotřebujte do už je přísnější a udává, že po tomto datu může být jídlo zdravotně závadné. Setkáte se s tím například na mléčných produktech. Ale ani to není pravidlo. Zapojte opět selský rozum a smysly a zhodnoťte to. Často je takový jogurt či tvaroh stále v pořádku.
Jak neplýtvat potravinami
Plýtvání potravinami mi opravdu velmi vadí, protože je mi jednak jasné, kolik peněz letí do koše a také to vnímám jako pěknou neúctu k přírodě, zvláště, pokud jde o plýtvání s masem či mléčnými produkty. Ani u rostlinných potravin to ale není jedno. Snažím se proto vždy svědomitě plánovat, co budu vařit a připravovat. Proto u nás jedou nejrůznější zapečené pokrmy, pomazánky, rozmixované polévky apod., kde se schová široká škála potravin. Třeba řapíkatý celer by mi dcera opravdu jen tak nesnědla, ale rozmixovaný ve směsi s masem "ala blognese" je to v pohodě. Základem je chytře nakupovat, správně potraviny skladovat, mít v nich přehled a poté zapojit představivost a vymyslet recept. Někdy takový "mišmaš recept" je ten, po kterém se všichni oblizují.
Jídla do krabičky
Při týdenním plánování vždy berte v potaz to, kolik jídel připravujete. Pokud potřebujete mít základy na obědy a večeře pro sebe nebo pro celou rodinu, je rozdíl. Myslete taky na svačiny, které musíte mít v zásobě pro děti do školy nebo pro sebe. Inspirací může být náš návod na svačiny nejen pro děti. Snažte se přípravu co nejvíce zjednodušit a připravovat jednoduchá jídla. Jaká jídla se hodí do krabiček do práce? Nebojte se připravit jídla více a uložit jej do mrazáku. Můžete také udělat více přílohy (rýže, jáhel, pohanky či quinoy) a máte druhý den základ na salát, kaši na sladko i originální koláč.
Tipy, jak se vyhnout plýtvání potravinami:
- Mějte seznam – základní potraviny, které potřebujete na týden na snídaně, svačiny, večeře se moc nemění. Seznam můžete mít uložený v poznámkách v mobilu nebo v týdenních nákupech na rohlíku či jiné aplikaci. Ideální je plánovat podle týdenního jídelníčku a podle něj nakupovat. Vyšší level je to mít v hlavě a intuitivně za pochodu obměňovat. Týdenní dobře naplánovaný nákup zajistí, že máte vše a nemusíte do obchodu každý druhý den. Ušetříte tak čas na vaření a přípravu.
- Choďte do obchodu najedení – vyhnete se kupování zbytečností, budete se držet seznamu a koupíte jen to, co opravdu využijete.
- Zapisujte si potraviny, které dojdou, hned na seznam – rýže, luštěniny, obiloviny, koření a podobně. Nezapomenete na ně a nestane se, že je koupíte opakovaně několikrát po sobě.
- Nakupujte až při prázdné lednici nebo upravte týdenní nákup, ať se vám nehromadí potraviny v lednici.
Jak skladovat potraviny v lednici
Základem je mít potraviny dobře v lednici skladovány. Na různých webech nebo infografice se dozvíte, jak na to. Dávejte jídlo vždy na stejné místo v lednici a naučte se metodu FIFO – First In – First Out. Což se překládá jako: první dovnitř, první ven. Tato metoda se používá při účtování skladových zásob, ale nám poslouží krásně i jako organizace lednice. To proto, aby se vám nestalo, že potraviny s blížícím se koncem trvanlivosti zastrčíte někam do hlouby lednice a nevšimnete si jich. Co už je potřeba během krátké doby sníst dejte vždy dopředu na oči. Každého člena domácnosti cca nad 8 let naučte, jak se potraviny do lednice skládají.
Jak využít jídlo z lednice
Díky metodě FIFO máte přehled, co je potřeba využít a co ještě vydrží na další dny. Mléčné výrobky a vajíčka mají nespočet podob, ze kterých uděláte zapečená jídla, pomazánky, obložené chleby nebo třeba vajíčkovou tlačenku. Povadlá zelenina, která nevypadá fresh na čerstvý salát, se může orestovat, zapéct, připravit jako pomazánka nebo využít do polévky. Vařené brambory do těsta, placek nebo do polévek. Vařenou rýži, luštěniny a obiloviny do nejrůznějších salátů, palačinek a polévek. Zbylé maso recyklujte na jiné jídlo. Například pečené kuře můžete mít jeden den s bramborami a druhý den obrané do rizota nebo maso oberte do husté polévky. Masem můžete naplnit lívance nebo kefírové placky.
Jak využít jídlo ze spíže
I spíži čas od času protříděte a využijte metodu FIFO. Zbytky luštěnin či obilovin můžete správně nafermentovat, uvařit a skladovat v mrazáku a máte základ na rychlý salát. Můžete je také naklíčit. Odložené čaje, čokolády, plechovky a zavařeniny taky zrevidujte a případně si je dejte na oči, pokud potřebují spotřebovat. Ovoce využijete do buchet, kompotů nebo udělejte nanuky do mrazáku. Kváskové pečivo poslouží na zapečené tousty nebo na krutony do polévky.
Jak skladovat vařené jídlo
Uvařené jídlo dávejte do lednici ve skleněných případně nerezových krabičkách. Nikdy neskladujte v hrnci nebo pekáči, ve kterém se jídlo připravovalo. Plastům, a zejména přendávání teplých jídel do plastů, se vyhněte obloukem. Vždy co nejrychleji po uvaření jídlo zchlaďte, například ve vodní lázni a schovejte do lednice. Další den ohřívejte pouze takové množství, jaké sníte. Neohřívejte jídlo opakovaně. Čerstvě uvařené jídlo si můžete také nakrabičkovat do mrazáku. Ani tam není potřeba dávat do plastových krabiček, klidně použijte skleněné krabičky či sklenice na vývar. Důležité je neplnit je celé, ale nechat tam prostor. Pak vám sklo nepraskne.
Dá se na kvalitním jídle ušetřit?
Ano, když nakupujete chytře. Nakupujte základní suroviny, luštěniny v suché podobě (stejně je to prospěšnější), maso kupte ve velkém a následně si ho rozpocujte do mrazáku. Kupujte sezónní zeleninu – v zimě kořenovou a čerstvou si nechte na léto, když je za příznivější cenu. Kupujte i ovoce v sezóně a vhodně jej uchovejte na zimu (zkuste najít borůvkové farmy, jablkové, hruškové a švestkové sady). Nekupujte ochucené mléčné výrobky, sladkosti, sladké nápoje ani sušenky. Nejen že je to drahé, ale výživově úplně mimo. Mléčné výrobky kupujte neochucené a preferujte větší balení při nákupu pro rodinu. Pijte vodu. Jídlo si připravujte doma a noste do práce v krabičkách. Případné stravenky využijete na nákup základních surovin.
Doma si můžete připravovat spoustu věcí a díky tomu ušetřit. Není to pro každého, ale stojí to za vyzkoušení.
Vyzkoušejte:
dělat si mléčný nebo vodní kefír,- péct domácí kváskový chleba nebo housky,
- udělat si domácí zelí (kimchi) ve velkém a těžit z toho celou zimu,
- vyrábět si domácí čerstvý sýr na pomazánky,
- škvařit sádlo,
- dělat si paštiku z masa nebo jater,
- v létě si udělat zásoby ovoce a zeleniny ve formě zavařenin, dát do mrazáku nebo usušit,
- udělat si vlastní polotovary (zavařit maso, dělat směsi ze zeleniny ala lečo apod.).
Autorka článku
Tereza Marečková
Pokud potřebujete s čímkoliv poradit, neváhejte kontaktovat poradnu.
Zdroje:
https://zachranjidlo.cz/fakta-o-plytvani/
