Zní to možná trochu divně, ale sliznice našeho střeva tvoří největší plochu, která je v kontaktu s vnějším prostředím. Je to bariéra propouštějící to, co potřebujeme, dovnitř - to jsou živiny, vitamíny, minerály z potravy a voda - a naopak nás chrání před vstupem nebezpečného do krevního oběhu. Představte si sliznici střeva je jako síť s drobnými otvory, která dovnitř propustí pouze látky o určité velikosti. Velikost ok je tedy rozhodující pro vstřebávání živin. Pokud je však něco v nepořádku a otvory v síti se zvětší, do těla začnou pronikat látky, které tam nemají co dělat.

Jak to funguje

Stěnu střeva tvoří pouze jedna vrstva buněk, taková zeď cihliček. Jednotlivé buňky (cihličky) jsou na sebe přitisklé díky bílkovinám, které tvoří tzv. těsné spoje (tight junctions, TJ). Ty si můžete představit jako takový suchý zip. Tyto bílkoviny v těsných spojích nejsou nečinné, ale spolupracují spolu a regulují "velikost ok" - tedy stupeň rozvolnění střevních buněk (jakobyste suché zipy podle potřeby trošku povolili a pak zase slepili blíže k sobě).

Syndrom zvýšené propustnosti střev - sliznice jako síť s oky

Zdravá střeva vs. poškozená funkce

Zdravá střeva mají správně rozvržené funkce a koordinují "velikost ok" tak, že nám přes střevní stěnu do krve prostupují pouze správně rozložené jednotky naší potravy, které nás vyživují. To ostatní, co do krve nesmí, zůstává ve střevě a může se jednat o zatím nestrávené složky jídla nebo také různé (i patogenní) bakterie a jiné mikroorganismy a látky, které jsou toxické a mají být vyloučeny z těla ven.

V případě, že dojde k narušení funkce těsných spojů, nefunguje regulování velikosti ok v sítu (mezibuněčného prostoru) a zvětšením tohoto prostoru do krve pronikají látky, které poškozují zdravou rovnováhu těla. Tento jev se nazývá z angl. Leaky gut - Syndrom zvýšené střevní propustnosti (také Zvýšená permeabilita střev). (1)

Naše tělo může na neobvyklé nebo dokonce nebezpečné látky reagovat různě – od potravinových alergií, přes únavu, zažívacích obtíží, kožních problémů, bolesti hlavy, až po autoimunitní a chronická onemocnění (2, 3).

Co rozhoduje o správné funkci střeva a jeho těsných spojů?

Náš životní styl. Já vím, slyšíte to všude, ale tento fakt nezměním. Dobrou zprávou je, že se ví, co našim střevům nesvědčí a čím naopak zdraví střev podpoříme.

Co zvyšuje střevní propustnost

Součástí těsných spojů jsou určité druhy bílkovin (zonulin, okludin, atd.), které řídí jejich „stupeň rozvolnění“.

Například aktivaci zonulinu, která vede k rozvolnění těsných spojů, způsobují určité druhy bakterií nebo třeba i lepek (345). Některé studie ale poukazují na fakt, že lepek zvyšuje propustnost střeva pouze u lidí s celiakií nebo syndromem dráždivého tračníku (67). Abychom se pochopili správně - není to tedy nenávistná óda na lepek a nemusíme všichni držet bezlepkovou dietu. Potíž spočívá v tom, že v dnešní toxické době je naše střevo již hodně zatíženo a lepek skutečně zvyšuje střevní permeabilitu. Proto je vhodné to s lepkem nepřehánět, jeho příjem ostatně hodně snížíme vynecháním průmyslově zpracovaných potravin (sušenky, polotovary, trvanlivé pečivo atd.). To, že lepek zvyšuje střevní propustnost, je také důvodem, proč řada terapeutických diet na prvním místě vynechává lepek. Nejde o trend, ale způsob, jak střevu ulehčit a podpořit regeneraci střeva.

Hlavní faktory zvyšující propustnost střev

  • Nadměrný příjem cukru. Strava bohatá na sacharidy (bílá mouka, bílá rýže, cukrovinky či přeslazené nápoje) nesvědčí tělu v žádném ohledu. Problém představuje i zvýšený příjem fruktózy (8, 9). Fruktóza je ovocný cukr a v ovoci se ho bát nemusíme (ovoce je přirozeným komplexním zdrojem spousty dalších živin, vlákniny, antioxidantů a dalších). Problém představují vysoce-koncentrované sirupy jako je agáve sirup nebo v USA oblíbený vysoce-fruktózový kukuřičný sirup (HFCG, high-fructose corn syrup). Nic takového bychom v přírodě nenašli, ve světě se ale staly oblíbenými – mají totiž vysokou sladivost a nepotřebují ke svému zpracování inzulín. Fruktóza je však toxická pro játra a nadměrná konzumace vede k jejich ztučnění (jaterní steatóze).

  • Léky - antibiotika, léky proti bolesti. Všechna antibiotika vedou k narušení střevní rovnováhy a dysbióze. Léky proti bolesti, tzv. nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs), jako je ibuprofen (najdete v: Ibalgin, Nurofen a dalších), nimesulid (obsažen v lécích Nimesulid, Aulin), diklofenak (Diclofenac, Dolmina, Voltaren atd.) a mnohé další, přispívají ke zvýšené střevní propustnosti (101112). Každá chemická látka a další léky však nepříznivě ovlivňují naše střevní bakterie.

  • Zvýšený příjem alkoholu (1013).

  • Nedostatek určitých živin (vitamínů, minerálů) – např. konkrétní studie na vitamín A, D nebo zinek (81415).

  • Chronický zánět v těle (16).

  • Dlouhodobý stres (17).

  • Narušená střevní mikroflóra. Vrstva střevních buněk je pokryta ochrannou vrstvou hlenu nad kterou se nachází náš střevní mikrobiom. Ten tvoří takovou první bariéru, jež nás chrání před přímým kontaktem s látkami z vnějšího prostředí. Při stravě s nedostatkem vlákniny se hladovějící bakterie pouští do pojídání naší ochranné hlenové vrstvy na sliznici střeva, čímž ji ztenčí, bariéra je oslabena a dochází k rozvoji lokálního zánětu. Vyhladověním „hodných“ bakterií vzniká dysbióza, ve střevě začínají převládat ty „zlé“ druhy (tzv. potenciální patogeni), tím je narušena funkce mikrobiomu, střeva a imunity. (18).

  • Přemnožení kvasinek. Kvasinky jsou také součástí naší střevní mikroflóry (jsou drženy na uzdě jinými bakteriemi). Při rozvoji dysbiózy a jejich přemnožení se zvyšuje střevní propustnosti (18).

  • Průmyslově zpracované potraviny s emulgátory. Emulgátory v potravinách (označeny jako E400 – E495) jsou běžně užívaná potravinářská aditiva. Jejich nadměrný příjem ale vede k přímému zvýšení propustnosti střev (je to dáno mechanismem účinku emulgátorů). Užívání emulgátorů v potravinách přispívá k obezitě, metabolickým poruchám a rozvoji chronického zánětu (19).

Syndrom zvýšené propustnosti střev - důležitá je strava

Jaké nemoci jsou spojovány s leaky gut

Může se jednat hlavně o různá chronická onemocnění (3), jako je celiakie (či obecně citlivost na lepek) (167), cukrovka 1. typu (120212223), Crohnova choroba (262728), syndrom dráždivého tračníku (293031) či potravinové alergie (103233).

Zvýšená střevní propustnost je také spojována s řadou psychických onemocnění (například autismus, deprese, úzkost) (404142). Střevo je naším druhým mozkem a s tím „prvním“ je v neustálém kontaktu prostřednictvím tzv. osy střevo-mozek (gut – brain axis). Psychická onemocnění jsou velmi komplikovaným problémem a tímto je neredukuji pouze na střevo, avšak stav střev v tom hraje velice důležitou roli.

Jak zlepšit zdraví střev

Péče o střevní mikrobiom je pro zdraví klíčové a není to složité. Strava ze základních celistvých potravin vyživuje ty hodné bakterie, které pak zamezují přerůstání těch nedobrých. Vyhněte se průmyslově upravovaným potravinám. Vyhazujete peníze a ničíte si zdraví.

Neexistuje esenciální potravina, pouze esenciální živiny.

Shrnutí:

  • Jezte v klidu a své jídlo si vychutnejte. V dnešním světě žijícím gastronomií nemusíme chodit pro chutné a zdravé jídlo daleko. Jídlo je zážitek i lék zároveň. A nejlepší způsob, jak si jídlo opravdu vychutnat, je si sami uvařit.

  • Jezte základní celistvé minimálně zpracované potraviny.

  • Omezte příjem cukru. Jedná se o potraviny, jako je bílá mouka, bílá rýže, těstoviny, pufované výrobky (rýžové chlebíčky apod.), cukr i rádoby „zdravé“ sladidla, slazené nápoje, atd. Špatné bakterie a nedobré kvasinky jednoduché cukry milují, podporujete tak jejich růst ve střevě.

  • Zvyšte příjem probiotik a fermentovaných potravin. Probiotické bakterie zlepšují stav střev a napomáhají s různými zažívacími problémy (47, 48495051). Ideální je si pravidelně dopřávat fermentované potraviny, jako je například kefír (mléčný, vodní, kokosový), jogurt, kimchi, kysané zelí či okurky nebo kombucha (495253). V případě vážnějších potíží (průjem, léčba antibiotiky) můžete podpořit své zdraví sáhnutím po kvalitním doplňku stravy s probiotiky (pokud z nějakého důvodu užíváte dlouhodobě, střídejte je).

  • Jezte dostatek vlákniny. Vláknina je potravou pro hodné bakterie vašeho střeva, bez ní ve vás nepřežijí. Přírodní a komplexní strava je klíč: zelenina, ovoce (celé, ne šťávy!), luštěniny, divoká či basmati rýže, celozrnné výrobky apod. Pozor - přidaná vláknina nezvyšuje kvalitu jídla, náš mikrobiom pozná, že jej chceme ošálit. Jezte přirozené celistvé potraviny. (8, 545556).

  • Vyvarujte se lékům chemickým látkám – od často zbytečných antibiotik a léků od bolesti, hormonální antikoncepce, přes pesticidy (dopřejte si BIO), aditiva v potravinách (konzervanty, barviva apod. – nákupem základních potravin se vyhnete studování etiket na zpracovaných potravinách), až po chemii v domácnostech – kosmetika, čistící prostředky, atd. (8,5455).

Myslete na svá střeva.

    Denně něco fermentovaného? Zkuste domácí kefír :)

    Pokud potřebujete poradit s výběrem či dávkováním produktů, napište mi do poradny.

    Mgr. Anna Fabiánová

    Farmaceutka a terapeutka funkční výživy