Zdraví začíná ve střevech - o střevním mikrobiomu, zvýšené střevní propustnosti a imunitě

Zdraví začíná ve střevech - o střevním mikrobiomu, zvýšené střevní propustnosti a imunitě

Zdraví začíná ve střevech. Je to centrum imunitního systému, který v sobě skrývá samostatný ekosystém - "orgán" tvořený z mikroorganismů. Střevní mikrobiom.

Odmyslíme-li zlomenou nohu :), tak ať si vybavíme jakékoli onemocnění, je třeba se vždy zaměřit na funkci našeho trávicího traktu. Netvrdím, že např. genetická onemocnění mají ve střevech svůj původ, avšak funkce trávicího traktu je u všech onemocněních nějakým způsobem ovlivněna. S léčbou i podporou organismu vždy začínejme u stravy a optimalizaci trávení.

Proč? Protože systém dlouhý několik metrů s triliony různých mikroorganismů v něm nelze ignorovat.

Střeva - celkové zdraví - psychika. Přijde vám jako sci-fy, že by střeva mohla kecat do naší nálady nebo naopak, naše nálada do funkce střev? A už jste někdy utíkali na záchod, když jste měli před těžkou zkouškou? Nebo naopak začali být nervózní, možná protivní, když jste na záchodě už 3 dny nebyli? :) 

Do čeho všeho nám naše střeva kecají?

Do všeho. Střeva se svým ekosystémem mikroorganismů žijících v nich, tzv. střevní mikrobiom, mikrobiota (příp. po staru - střevní mikroflóra), ovlivňují všechny funkce našeho těla. No, vážně všechny.

Ve střevě se nachází:

  • 70 – 80 % imunitního systému,
  •  a stovky triliónů mikroorganismů - téměř 2 kg!
Co tolik breberek dělá?

Tato „skupinka“ není vůbec zanedbatelná, protože svou genetickou výbavou tu naši lidskou mnohonásobně převyšuje. Mikrobiom oplývá asi 3 miliony geny. To je oproti našim 23 tisícům genů…. no, o hodně víc. Pokud byste chtěli udělat pokus, co všechno pro nás mikrobiom znamená, vědci už to zkoušeli. Vzali myši a sebrali všechny mikroorganismy jejich těla. Takto mohou přežít leda ve zcela izolovaném prostředí. Představte si, že jste jen člověk z člověčích buněk, bez toho teď tak populárního mikrobiomu. Co se stane? Nebudete schopni strávit jediné sousto, váš imunitní systém nebude vědět, která bije, co je nebezpečná bakteriální buňka zvenčí a co jsou vaše vlastní buňky, psychika spadne pod bod mrazu... a umřete. Když se tedy bavíme o tom, že střevní mikrobiom je pro lidi klíčový, není to nadsázka. A pokud se chceme bavit o lidském zdraví, musíme se začít bavit o zdravém mikrobiomu, tedy takovém, kdy bude je tělo v rovnováze se svými obyvateli - mikroorganismy.

Mikrobiom trénuje imunitní systém v našem střevě. Už od narození mu naše mikrobiota říká, co je nebezpečná bakterie a virus a co jsou naše vlastní buňky. Stimuluje ho a udržuje v pozoru. Zkrátka aby imunita fungovala tak, jak má, tam kde má.

Střeva tvoří bariéru s okolním světem. Několikrát denně dochází do styku s vnějším okolím prostřednictvím jídla, pití, omylem spolknuté mouchy nebo nějaké té špíny a mají za úkol zlikvidovat vše nekalého. Zdravá sliznice a vrstva přátelských mikroorganismů jsou jako hlídači u brány, která propouští věci zvenčí do našeho krevního oběhu. Pokud je tato bariéra narušená, střevo se stává více propustným - vzniká syndrom zvýšené střevní propustnosti (z angl. leaky gut – "děravé střevo") a do krve se nám dostávají látky, toxiny či mikroorganismy, které tam nemají co dělat.

Jak si představit zvýšenou střevní propustnost a jak se to stane?

Je zima. Brr, fakt hnusná. Vyfukuje. Stojíte venku, máte na sobě bundu, svetr a tričko. Tyto tři vrstvy vaše tělo chrání před přímým stykem s ledovým vzduchem. Jste v teple a můžete se v klidu pohybovat po venku, aniž byste klepali kosu a hrozilo vám prochladnutí. Bunda představuje vrstvu bakterií - střevní mikrobiotu - která je první obranou, aby se patogeny/toxiny nedostaly blíž k vaší "kůži" - v tomto případě ke střevní sliznici. Svetr představuje druhou ochrannou vrstvu - vrstvu hlenu, která pokrývá celou střevní sliznici. I vrstva hlenu brání patogenním organismům/toxinům nebo nestráveným kouskům potravy, aby dráždily vaši střevní sliznici. A ještě máte tričko, to představuje útvary na střevní sliznici - ta je celá zvlněná a každá vlnka (klk) je pokryta dalšími výrůstky, takovými prstovitými výběžky (mikroklky). Tyhle vlny jsou poslední bariérou, která zamezuje pronikání látek přes střevní stěnu do našeho krevního řečiště.

A teď si představte, že vám někdo vezme bundu (vybijete si střevní bakterie užíváním antibiotik), sebere vám svetr (jíte nezdravě) a roztrhá tričko (dochází k poškození sliznice). Stojíte venku v mínus 5 v roztrhaném tričku, ošlehává vás ledový vítr a vám je jasné, že si koledujete o nemoc. Střeva na očích nemáme, ale stejně tak si nezdravou stravou koledujeme o řadu onemocnění.

Nedostatek kvalitního jídla a vlákniny může vést hladovění mikrobioty, která se tak pustí do pojídání ony ochranné vrstvy hlenu – a dochází k jejímu ztenčení. Mikrobiota (jejich produkty), bakterie z jídla, různé látky i toxiny se tak dostávají blíže k střevní linii buněk, které po tomto narušení nemusí fungovat zcela přesně. Přestávají tvořit souvislou řadu buněk a vznikají mezi nimi mezírky - a to je onen syndrom zvýšené propustnosti střev. Vzniká problém, který může začít jako lokální zánět ve střevech, avšak po tom, co se tělu neznámé či nebezpečné látky dostávají do krevního oběhu, může se celá řada problémů projevit kdekoli po těle v různých formách.

Nejsme to, co jíme, ale to, co dokážeme ve svém těle vstřebat a správně využít.

Bez mikrobioty bychom nebyli schopni správně trávit. Jakto, že někdo může jíst více zelí než já a nenadýmá ho to? Je zvyklý - jak? Vypěstoval si ve střevě bakterie, které mu zelí pomáhají trávit. Mikrobiota nám jídlo pomáhá "nastříhat" na ty správné částečky tak, abychom si z něj vytáhli důležité živiny a mohli je přes střevní stěnu vstřebat do krve a poslat do buněk, kde jsou živiny potřeba. Každé bakterie jsou jiné a dělají věci tak trochu jinak, po svém. Hubení a obézní lidé mají jiné sožení svých střevních bakterií a tak vědci udělali další pokus. Když dáte dortík hubenému člověku, vytáhne si z něj méně kalorií, než člověk obézní. Jakoby ten obézní snědl neviditelnou šlehačku k tomu. To ty zlé bakterie. A proto je cílem pěstovat v sobě ty hodné. (Vsuvka - komplikovanost otázky nadváhy, kalorií, složitosti hormonálního systému třeba příště! :)).

Ve střevech se tvoří důležité vitamíny, chemické látky (neurotransmitery) ovlivňující náš mozek, rozhodují tak o naší náladě, pocitech hladu a chutích k jídlu, odolnosti vůči stresu, správně fungující paměti, dobré koncentraci, energii či kvalitě spánku. Stav střev souvisí s kvalitou vlasů, nehtů, svalů, kostí i kůže.

Střevu se říká„druhý mozek“, protože hraje tak velkou roli v naší psychice, náladě i kognitivních schopnostech. Přes správnou dietu a úpravu střevního mikrobiomu můžeme pozitivně ovlivnit i závažnější onemocnění související s naší psychikou, od úzkostí a nespavosti, přes deprese až po autismus. Třeba taková chronická špatná nálada souvisí často s nedostatkem serotoninu, hormonu štěstí a pohody, a na jeho úpravu se předepisují léčiva zvyšující jeho hladiny, která však mají vážné nežádoucí účinky. Méně se však mluví o tom, že 90 % tohoto hormonu je tvořeno právě ve střevech a správnou stravou lze jeho množství navýšit zcela přirozeně.


 

Co vše pro nás střevní mikrobiom dělá?

  • Rozkládá složité cukry, které my, lidé, nejsme schopni rozložit. Bez nich bychom nemohli strávit žádné ovoce, zeleninu, obiloviny ani jiné potraviny s cukry.

  • Velí celému procesu trávení, pomáhá předcházet nadýmání, pocitům těžkého břicha, potravinovým alergiím a intolerancím, jako je nesnášenlivost lepku a laktózy, žaludečním a střevním obtížím, včetně střevních zánětů a syndromu dráždivého tračníku, pálení žáhy či nadýmání.

  • Produkuje pro nás nepostradatelné vitamíny a další živiny, jako je vitamin K, B12, niacin (B3), pyridoxin (B6) a mnohé další.

  • Chrání nás před patogenními organismy (způsobující nemoci) a utužují pevné zdraví.

  • Hlídá rozvoj nadváhy – rozhoduje o tom, kolik kalorií a jaké živiny si z jídla vytáhneme.

  • Řídí krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevní cukr, čímž pomáhá předcházet onemocnění srdce, infarktu a cukrovce.

  • Ovlivňuje stav naší kůže od alergických projevů, vyrážek, akné, až po atopické ekzémy, kvalitu pleti, vlasů a procesy stárnutí.

  • Podporuje detoxikaci organismu. Ano, od detoxu v těle nejsou jen játra. Máme-li zácpu a přemnožené špatné střevní bakterie, samotný fakt "přítomnosti jater" nám ke zdraví fakt stačit nebude :) Dostatek živin a mikroživin pro správnou funkci jater (játra k detoxikačním reakcí potřebují celou řadu látek, které musíme příjmat ve stravě), pravidelná stolice, zdravý střevní mikrobiom - to vše je součástí správné "detoxikace" resp. vylučování nebezpečných a nepotřebných látek zavčas z těla ven.

  • Vytváří mastné kyseliny s krátkým řetězcem tzv. SCFA (anglická zkratka short-chain fatty acids), které mají na svědomí nespočet dalších procesů, pro které je zapotřebí samostatný článek. Pro představu tyto kyseliny regulují imunitní reakce, ovlivňují proces hojení a zánětu, mohou nás ochránit před nemocemi či vznikem rakoviny.

  • Jsou nepostradatelnou součástí našeho myšlení řídící vše od nálad, energie přes hlad a chutě k jídlu až k učení a paměti. Propojení mikrobiomu s naším mozkem probíhá přes tzv. gut-bran axis (osa střevo – mozek).

Na zdraví střev myslíme každý den :)

  • Zdravá strava složená z přirozených, celistvých potravin. Pestrost a kvalita.

  • Fermentované, probiotické potraviny. Kefíry i kysané zelí.

  • Co nejméně chemie - v jídle, doma, na sobě i kolem sebe.

  • Relax a pohyb!

  • Čerstvý vzduch, kontakt s přírodou a zdravou půdou.

  • Netoxická kosmetika a zdravá špína.

  • Radost. Úsměv, přátele, koníčky :)