Probiotika vs. prebiotika - rozdíly a prospěšné účinky

Probiotika vs. prebiotika - rozdíly a prospěšné účinky

Probiotika a prebiotika – liší se v jednom písmenku a přesto každý pojem znamená něco jiného. Platí, že oba jsou pro naše zdraví klíčové. 

Probiotika vs Prebiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy prospěšné pro naše tělo, které součástí některých potravin. Známe je zejména ve formě doplňků stravy a doporučovány jsou při léčbě antibiotiky. Jejich užívání se přisuzuje řada pozitivních účinků - od optimalizace trávení, léčby průjmů a zácpy až po zlepšení funkce imunitního systému.

Prebiotika – prebiotická vláknina je potravou pro tyto bakterie – je  tvořena určitými druhy rostlinných sacharidů (složitých cukrů), které ve střevě nevstřebáváme. Jsou potravou pro naše střevní bakterie (neboli střevní mikroflóru či střevní mikrobiom), které v našem těle plní nepřeberné množství důležitých funkcí.

WUGI Probiotika vs prebiotika

Proč potřebujeme probiotika a prebiotika konzumovat?

Konzumací vyváženého množství probiotik a prebiotik vede k nastavení správné rovnováhy bakterií ve střevě, což vede ke zlepšení zdravotního stavu.

Správné složení střevní mikroflóry a zdravá střeva jsou nezbytné pro naše celkové zdraví.

Hodné střevní bakterie chrání naše tělo před škodlivými bakteriemi a plísněmi. Komunikují s naším imunitním systémem (který se z cca 80 % nachází právě ve střevě) a regulují zánětlivé reakce (12).

Některé střevní bakterie tvoří vitamín K a mastné kyseliny s krátkým řetězcem (tzv. short-chain fatty acids – SCFA), které jsou hlavním zdrojem živin pro buňky tlustého střeva. Podporují tak vznik dostatečně odolné střevní bariéry, která zamezuje vstupu škodlivých látek, virů a bakterií do těla. Snižují se tak zánětlivé procesy a mohou snížit i riziko rozvoje rakoviny (3).

Naše strava, chemie v jídle i antibiotika ovlivňují složení našich střevních bakterií

Strava hraje ve zdraví klíčovou roli – určuje složení vašich střevních bakterií (zastoupení „prospěšných i škodlivých“).

Špatným příkladem jídelníčku může být nadměrný příjem cukrů a vysoce tučných potravin (na mysli jsou špatné – nekvalitní tuky). Ty mají negativní vliv na střevo a podporují růst „škodlivých“ bakterií (456).

Jakmile jednou začnete pravidelně „krmit“ škodlivé bakterie, podpoříte jejich růst a ony pak rychle kolonizují naše střevo na úkor hodných bakterií (78).

Škodlivé bakterie mohou negativně ovlivnit vstřebávání živin, což může vést k obezitě či nadváze. Škodlivé bakterie vytahují z jídla více kalorií, lidé se zdravou střevní mikroflórou proto bývají štíhlejší (9).

Negativní dopad na naše střevo (a bakterie) mají také potraviny ošetřené pesticidy (např. Roundup) (101112).

Také antibiotika způsobují dlouhodobé až trvalé změny ve složení určitých typů bakterií.

Užívání antibiotik je velmi rozšířené, a proto se dnes řada studií zabývá souvislostí mezi užíváním antibiotik a vznikem zdravotních problémů ve vyšším věku (1314).

Je třeba si uvědomit, že antibiotika jsou velmi často předepisována u virových onemocnění, kdy nepomůžou a naopak ještě více ublíží. Zároveň se antibiotika přidávají do krmiv zvířatům, která pak rychleji přibírají na váze. Užívání antibiotik si proto dobře promyslete, omezte spotřebu živočišných produktů a vybírejte si pouze kvalitní potraviny.

Které potraviny patří mezi prebiotika?

Neutíkejte hned nakupovat doplňky stravy s prebiotiky. Přirozená běžná strava obsahuje dostatečné množství prebiotické vlákniny. Nachází se v zelenině, ovoci a luštěninách.

Potraviny s vysokým obsahem prebiotické vlákniny jsou například:

  • Luštěniny (především hrách, fazole)

  • Oves

  • Banány

  • Bobulovité ovoce

  • Jeruzalémské artyčoky

  • Chřest

  • Česnek

  • Pórek

  • Cibule

Střevní bakterie přeměňují prebiotickou vlákninu na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) – butyrát. U butyrátu bylo prokázáno, že má významný protizánětlivý účinek v tlustém střevě (15).

Působení butyrátu může ovlivnit genovou expresi a zablokovat tak růst rakovinných buněk. Butyrát je zdrojem energie pro zdravé buňky, které díky tomu rostou a dělí se zdravou (obvyklou) cestou.

Které potraviny patří mezi probiotika?

Existuje velké množství probiotických potravin, které obsahují užitečné bakterie. Asi nejrozšířenějším příkladem je kvalitní bílý jogurt s obsahem živých kultur. Jogurt má však úzké spektrum bakterií, a proto nám pouhý jogurt pro podporu střevní mikroflóry nestačí. Pro pevné zdraví je důležitá rozmanitost, a proto doporučujeme následující potraviny střídat.

Skvělou volbou jsou všechny kvalitní kvašené výrobky (fermentované potraviny), mezi které patří:

Pokud chcete do svého jídelníčku zařadit kvašené potraviny jako zdroj probiotik, ujistěte se, že potraviny jsou nepasterizované a neobsahují siřičitany. Pasterizace a siřičitany probiotické bakterie zabíjí.

Některé potraviny patří do obou skupin – jsou probiotické i prebiotiké, tedy obsahují jak prospěšné bakterie, tak zdroj vlákniny, kterým se bakterie živí. To je například tradiční kysané zelí.

Shrnutí

Správné složení střevní mikroflóry je pro vaše zdraví klíčové. Konzumujte dostatek potravin s obsahem probiotik (živé bakterie) a prebiotik (druh vlákniny), které přispívají k rovnováze bakteriálního složení ve střevě - zdravému mikrobiomu.

Přeloženo a upraveno z: https://authoritynutrition.com/probiotics-and-prebiotics/